Pečetění fisur

Invazivní metodu lze použít k odstranění prvních příznaků kazivosti fisur (ztmavnutí skloviny), ale nejčastěji se používá ke změně struktury fisur. Zákrok se provádí pouze u stálých zubů.

Příliš úzké a tenké jamky uzavřeného typu nelze řádně vyčistit a kvalitně zapečetit bez rizika vzniku kazu pod naneseným sealantem. Aby se tomu předešlo, fisury se předem zvětší.

Invazivní pečetění fisur může být nepříjemné (zejména pro osoby s tenkou a citlivou sklovinou), proto zubaři před ošetřením podávají lokální anestetika.

UPOZORNĚNÍ: Pokud se při otevření fisury zjistí, že kazivý proces už zasáhl i dentin, místo sealantu (nebo společně s ním) se aplikuje zubní výplň.

Tento přístup se osvědčil při léčbě otevřených fisur. V tomto případě si je zubní lékař jistý, že na zubech neprobíhá žádný kazivý proces (fisury jsou jasně viditelné) a není nutné žádné další otevírání.

Postup je podobný invazivní metodě, s výjimkou fáze mikropreparace (zde musí být fisury dostatečně otevřené, aby mohly být plně ošetřeny adhezivy a sealantem).

Neinvazivní pečetění fisur je zcela bezbolestné a nevyžaduje anestezii.

INFORMACE: Bez ohledu na věk pacienta a typ pečetění (invazivní, neinvazivní) může být zákrok doprovázen remineralizací a fluoridací zubů. Komplexní posilující přístup umožňuje vybudovat spolehlivou ochranu zubu před zubními kazy a vyhnout se děsivému a nákladnému ošetření.

UPOZORNĚNÍ: Každý zub je posuzován individuálně. Zubní lékař se může rozhodnout provést selektivní pečetění (1–2 zuby).

Fisury jsou vícesměrné rýhy a jamky na žvýkací ploše zubu. Dohromady tvoří jakési „struhadlo“, díky kterému se potrava v ústech správně rozmělní. Příliš úzké a hluboké jamky jsou však rájem pro zubní kazy. Jsou špatně přístupné jak pro mechanické čištění, tak pro chemické výplachy úst. Při takto komplikované ústní hygieně pak můžou v zubech uvíznout částečky potravy a v těžko přístupných fisurách se začnou množit bakterie. Což vede ke vzniku zubního kazu.

Pečetění fisur je nejvhodnější provádět v dětském věku, kdy je sklovina nejzranitelnější vůči agresivnímu okolí a bakteriálním infekcím. Tato technika se nejčastěji používá u stálých molárů a premolárů, které se prořezávají ve věku 7–13 let. V případě mléčných zubů je pečetění žvýkacích ploch méně časté. Rodiče své jednání ospravedlňují tím, že dětské zuby “stejně vypadnou”. Statistiky však ukazují, že neošetřený kaz na mléčných stoličkách má negativní vliv na stálé zuby. Vzhledem k tomu, že pečetění zubů u dětí je poměrně cenově dostupné, je lepší vynaložit prostředky na prevenci než na nákladné a psychicky traumatizující ošetření zubního kazu.

INFORMACE: Pečetění fisur u mléčných zubů lze provést pomocí barevných sealantů. Taková veselá “ozdoba” dělá dětem radost a umožňuje včas odhalit ztenčení/ztrátu v pečetěné oblasti.

• Vyčištění povrchu zubu – ze zubu se odstraní plak a částečky potravy a ošetří se antiseptickým prostředkem. Poté se povrch zubu vysuší teplým vzduchem.
• Zub se obskládá válečky, které jej chrání před slinami. Na sklovinu se aplikuje speciální látka, kyselina, která vytvoří dobrou vazbu mezi povrchem zubu a polymerem. Kyselina se poté opláchne, chrup se vysuší, opláchne destilovanou vodou a znovu vystaví teplému vzduchu.
• Nanese se sealant. Na fisury se nalije tekutý sealant. Vzniklá vrstva se usuší pod lampou, čímž dochází k její polymerizaci.

Měly by být zapečetěny všechny premoláry (třenové zuby) i moláry (stoličky). Tím se sníží pravděpodobnost vzniku kazu o 90 % a vytvoří se dodatečná ochrana povrchu žvýkacího ústrojí. V mimořádných případech lze zapečetit fisuru pouze na jednotlivém zubu.

Zákrok trvá krátce, přibližně 40 minut a je zcela bezbolestný.

Ano. Dříve se mělo za to, že pečetění má smysl pouze v prvních dnech po prořezání zubu a že po konečném dozrání skloviny není pečetění nutné. Moderní stomatologie však prokázala, že pečetění fisur u dospělých je stejně účinné, zejména v případech špatné mineralizace zubů a složitých tvarů fisur.

Základní materiál, který se používá, se nazývá sealant. Je to řídká tekutá hmota na bázi methakrylátu a polyuretanu. Jeho druhy se liší složením, odolností proti oděru a průhledností. Průhledné sealanty jsou na zubu téměř neviditelné, proto je velmi obtížné sledovat jejich opotřebení. Zároveň však umožňují těsné přilnutí k rozložení fisur a eliminují tak sebemenší možnost neočekávaného vzniku kazu pod vrstvou materiálu.

Neprůhledné sealanty mají podobnou barvu jako sklovina, díky tomu nejsou odstínově výrazné. Jejich textura sice neumožňuje sledovat stav fisur, umožňuje však posoudit rychlost ztenčování samotného materiálu.

Důležitý je také způsob vytvrzování materiálu. Stomatologie má k dispozici širokou škálu světlem vytvrzujících a samovytvrzujících sealantů.

Pečetění fisur není povinný zákrok. Pokud pacient navštěvuje dentální hygienistku dvakrát ročně a jamky na žvýkací ploše jsou dostatečně široké na to, aby bylo možné je správně vyčistit, není pečetění nutné.

Udávaná životnost pečetění fisur je 5 let. Zuby, které byly zapečetěny, nevyžadují žádnou zvláštní péči, hygiena se provádí podle standardních pravidel. Jestli však budeme soudit podle praktických zkušeností, účinnost léčby trvá většinou po dobu až 10 nebo dokonce 30 let.

Postupem času se samozřejmě vrstva začne ztenčovat a mizet, takže pravidelné návštěvy u zubaře jsou nezbytné.

Pečetění fisur je pro zdraví zubů zcela bezpečné. Neovlivňuje kvalitu skusu, nebrání formování a růstu dětských zubů a fisury zapečetěné sealantem lze snadněji vyčistit. Je však třeba mít na paměti, že dobré zapečetění může provést pouze zkušený a vysoce kvalifikovaný zubní lékař. V opačném případě by taková profylaxe mohla vést ke vzniku skrytého zubního kazu.